Merino vlna na pletení a příze s příměsí merino
Příze z merino vlny patří do nejvyšší třídy materiálů na pletení a háčkování a vyznačuje se vysokou jemností, schopností termoregulace a nekousavostí. Merino vlna svými vlastnostmi vychází z ovčí vlny, postupným zušlechťováním se však svou kvalitou a strukturou vlákna osamostatnila a přiblížila k přízím z alpaky. Více o přízích z merino vlny ►
Merino vlna je svou kvalitou o třídu výš než příze z klasické ovčí vlny. Jedná se sice stále o vlnu z ovcí, ale snaha o co nejjemnější vlnu a vliv několika stovek let usilovného zušlechťování dal vzniknout ovcím, které dnes označujeme jako ovce merino.
Merino ovce dokážou produkovat neobyčejně jemnou srst, která tvoří základ pro velmi kvalitní příze s vlastnostmi převyšující příze z klasické ovčí vlny. Nabízí vyšší tepelný komfort, lepší hydrofobní vlastnosti, nepohlcují pachy a vynikají zejména jednou vlastností, na kterou se nás často ptáte – jsou nekousavé. Snadno tak s nimi můžete plést, či háčkovat libovolné projekty.
Chcete se dozvědět více o struktuře ovčí vlny z merina, v čem je jedinečná, a proč by jakákoliv merino příze neměla kousat? Pokračujte ve čtení následujících odstavců a dozvíte se třeba i to, proč mohly pokusy o export merino přízí vést až k trestu smrti.
Vlákna příze z merino vlny: mikroskopický pohled na strukturu
Vlna merino vznikla postupným zušlechťováním z nejstaršího známého, živočišného vlákna, z ovčí vlny. V zásadě je vnitřní struktura velice podobná ovčímu vláknu. Největší rozdíl je ale vidět jen a pouze pod mikroskopem, přesněji na povrchu vlákna merino vlny.
Vlněná vlákna původem z merino ovcí mají na svém povrchu mnohem jemnější šupinky, díky kterým se blíží jemností k přízím z lamy alpaky. Oproti tradičním vláknům z vlny se navíc liší i svou tloušťkou, přičemž ta nejkvalitnější vlákna merino vlny jsou v průměru až 4krát tenčí, což zvyšuje jejich jemnost a nekousavost.
Věděli jste, že … jemnější struktura šupinek a menší tloušťka jsou dva základní faktory, které ovlivňují výslednou kvalitu a jakost hotové merino vlny na pletení či háčkování?
Vlastnosti přízí z merino vlny
Merino vlna na pletení svou kvalitou a vlastnostmi dalece předčí klasickou ovčí vlnu. Po celém světe se proslavila díky svým širokým možnostem použití i pro vrcholové sportovní vybavení, obzvláště do extrémních podmínek.
- merino vlna reguluje tělesnou teplotu
- odvádí vlhkost a pot od těla
- odolává pachům
- nekouše
1. Udržuje a reguluje tělesnou teplotu
Vlákna merino vlny jsou velice jemná (mnohem hladší než vlákna ovčí vlny). Po spředení tak příze působí homogenním dojmem, což vede k lepším izolačním schopnostem. Kapsičky vzduchu a jednotlivá vlákna jsou si bližší a příze z merino vlny umožňuje tělu lépe dýchat a regulovat tělesnou teplotu.
2. Zůstává suchá a odvádí vlhkost
Pletací příze z merino vlny jsou navíc ze své podstaty vysoce porézní a hydrofobní. Narozdíl od umělých vláken s dokonale hladkou strukturou se kapičky nevsakují, nýbrž zůstávají zachyceny na povrchu a mezi jednotlivými vlákny. Během pohybu materiálu (a tedy i tření jednotlivých vláken o sebe) produkují vlákna vlastní teplo a usnadňují další odpařování nechtěné vlhkosti. Takovou schopnost oceníte zejména během chladného, vlhkého zimního počasí.
3. Má neutrální vůni, nezapáchá a nepohlcuje pachy
S merino vlnou se můžete spolehnout na její samočistící schopnosti. Příze z merino vlny totiž nepohlcují vůně ani pachy (opět díky struktuře vlákna), a proto vyhnete-li se neočekávaným fatálním nehodám, nebudete muset výrobky prát. Postačí, když je necháte vyvětrat na čerstvém vzduchu a případně během zimy jemně očistíte čistým sněhem. Také doporučujeme (a to platí na jakýkoliv vlněný úplet) neaplikovat vůně a jiné parfémy.
4. Merino vlna nekouše
Kousání přízí z přírodních materiálů je ve většině případů způsobeno už před samotným počátkem výrobního procesu – u výběru správné ovce a její srsti. Příčinou onoho nechtěného kousání je totiž použití vláken s rozdílnou tloušťkou (což se obecně označuje jako tzv. nižší jakost). U šlechtěných merino ovcí je však snaha o vlákna s co nejmenší tloušťkou a i během následných výrobních procesů jsou tlustší vlákna odstraňována.
Velmi dobře lze kousavost příze ilustrovat na analogii s trsem trávy a větvemi. Jestliže si utrhnete trs trávy a polechtáte se s ním, pocítíte na kůži jen jemné doteky. Pokud však do trsu přihodíte i pár tenčích klacíků, pravděpodobně budete lehce doškrábání od tvrdých větví.
A právě ony větvičky představují tlustší vlákna, která u méně kvalitních vlněných přízích způsobují kousání. Budou tedy klubka merino vlny na pletení kousat? Rozhodně ne, jejich vlákna jsou typicky mnohem tenčí a jemnější než příze z klasické ovčí vlny.
Historie merino vlny
Počátky ovce merino na území Evropy nejsou nejpřesnější, avšak za nejpravděpodobnější teorii se považuje import Španěly na počátku středověku a její následné šlechtění na území Pyrenejského poloostrova.
V tehdejší době se jednalo o jeden z nejjemnějších a nejkvalitnějších materiálů a španělská království si toho byla dost dobře vědoma. I proto se snažila držet striktní monopol nad veškerou produkcí merino vlny. Merino vlna se dokonce řadila mezi tak vysoce ceněný artikl, že vývoz a export merino ovcí a přidružených technologií ke zpracování byly pod přísným zákazem. Podle dochovaných pramenů neoprávněný pokus o vývoz vedl vždy k jedinému rozsudku – ke trestu smrti.
Ke skutečnému rozšíření ovcí s merino vlnou došlo velmi pozvolna a v průběhu několika následujících staletí. Španělští panovníci v pozdějších obdobích používali merino ovce jako vzácné dary jiným vládcům a teprve následným a postupným obchodováním se vlna merino rozšířila do celého světa.